Podléhají i psi módě?
Říká se, že móda jen málokdy přinese něco opravdu užitečného, a že často spíše škodí. Přitom jí podléhá mnoho lidí, a ovlivňuje nejen nás, ale i naše domácí mazlíčky, i když si to neuvědomujeme. A nikde to není vidět tak, jako právě u psů. Důvod je jednoduchý – postarat se o něj zvládne prakticky každý, mohou žít prakticky kdekoliv, a navíc jejich pořízení nemusí být nijak drahé. I proto nějakého z nich vlastní tolik lidí. Jak se ale nejlepších přátel člověka dotýkají módní trendy? Hned několika způsoby. Tím hlavním jsou změny v popularitě plemen. Ty mohou být zapříčiněny mnoha věcmi. Stačí například jeden úspěšný film a hned nastane boom. Zde může posloužit jako typický příklad 101 dalmatinů od Disneyho, ať už bereme hranou nebo úspěšnější animovanou verzi.
Nutno dodat, že obvykle je to jen ke škodě plemene. Jen málokdo si uvědomuje, že každé z nich má poněkud jiné nároky, a vybírají si spíše podle vzhledu než podle toho, které by se nejlépe hodilo k jejich životnímu stylu.
Například dalmatinci jsou vysoce aktivní lovečtí psi, kteří vyžadují minimálně dlouhé aktivní procházky. Rozhodně jim nestačí vyjít před dům se vyvenčit, případně krátká procházka na vodítku po parku. Potřebují mít možnost vybít svou energii, jinak se mohou stát destruktivními a agresivními. To je i důvod, proč jich tolik nakonec skončilo v útulcích.
Ovšem móda u psů má ještě i jiné dopady. Ty pozorujeme především u výstavních linií, které se šlechtí hlavně na vzhled, a nikoliv na výkon. Oblíbené jsou stále extrémnější znaky, i když se již objevují snahy proti tomuto trendu bojovat.
Příkladem zde může být německý ovčák, kde jeho výstavní představitelé prakticky nemohou normálně chodit, což vede k problémům s kyčlemi a páteří. Týká se to také krátkolebých plemen, jako například mops, kde je považováno za normální chrápání, které naznačuje, že dýchací cesty nejsou dostatečně volné, či dokonce vypadávající oči.
Je tedy jasné, že móda psům mnohem více škodí, než pomáhá. A to je potřeba mít při výběru našeho parťáka na paměti.
